VĚDA A VÝZKUM

 

Vědeckovýzkumná činnost ústavu je široce zaměřena a zasahuje od úrovně buněčné až po úroveň krajiny. Exaktní ekofyziologické metody jsou propojeny s řešením problematiky geobiocenologické typologie a ekologie.

1) Oblast geobiocenologie a ekologie:

a) Hodnocení stavu lesního ekosystému z hlediska druhové a prostorové struktury dřevinné i nedřevinné vegetace, jako základu pro formulaci cílů ochrany území v kontextu začlenění do krajiny, metodika hodnocení stavu a péče o ZCHÚ. Problematika biodiverzity lesních ekosystémů a krajiny, dynamika vývoje lesních ekosystémů (síť trvalých výzkumných ploch na území ČR, SR a Ukrajiny), tvorba ekologické sítě v krajině (ÚSES), péče o lesní biocentra, biokoridory a ochranné lesní pásy (včetně břehových porostů s ÚTOK). Podkladem je teorie typu geobiocénu prof. A. Zlatníka a biogeografické pojetí členění krajinného prostoru.

b) Nízký a střední les: Ekosystémové funkce nízkého a středního lesa, biomasa, alometrické funkce pro predikci biomasy pařezin, alternativní metody stanovení biomasy nízkého a středního lesa (fotogrammetrické metoda za užití dronů ve splupráci s ÚHULAG), sekvestrace uhlíku porosty pařezin.

c) Vztah biodiverzity a fungování ekosystémů (Evropa (koordinuje R. Matula) - ČR, Polsko, Německo, Rumunsko, Finsko, Itálie, Španělsko). Efektivita managementu chráněných území (ČR, Evropa)

2) Oblast fyziologie dřevin:

a) Měření vodního režimu na úrovni stromů, detailní studie profilu transpiračního proudu. Stanovení složek vodní bilance porostů. Studie kořenového systému na makroskopické a funkční úrovni. Tj. zaměření na vliv abiotických a biotických podmínek na stavbu a funkci nadzemních a podzemních systémů dřevin na úrovni makro až mikrostruktur.

b) Problematika stresu suchem, globální změny klimatu (GZK), reakce dřevin na změny podmínek.

3) Oblast dendrologie a botaniky:

a) Ekologie dřevin (jednotlivých druhů a jejich populací) původních i introdukovaných, taxonomie, chorologie, biodiverzita, rostlinné invaze, bioindikace, využití rostlin a jejich produktů. 

b) Studium evolučních vztahů v rámci rodu Carex, Gymnocalicium, Chamaecytisus a Salix, dále morfologicko-genetická studie domácích druhů rodu Betula, Prunus mahaleb aj.
Záchrana genofondu ohrožených domácích druhů dřevin, vybudování kompletní sbírky domácích druhů dřevin v arboretu Křtiny.

c) Vliv diverzity a druhového složení lesa na jeho fungování a odolnost ke změně klimatu. Dlouhodobá dynamika přirozených lesů a vývoj vegetace ve Východních Karpatech a dynamika smrčin na Šumavě. Vztah druhového složení a diverzity vegetace k lesnímu hospodaření a tvaru lesa.

d) Růst a produkce dřevin výmladkového původu a vliv výmladností dřevin na fungování a dynamiku lesa od mírného pásu až tropické deštné lesy.

4) Oblast tropického a subtropického lesnictví:

a) Aplikace geobiocenologického přístupu v podmínkách tropických rozvojových zemí Sokotra (Jemen), Borneo, Vietnam, Etiopie aj.

b) Růst a mortalita dřevin v tropických a temperátních lesích (hlavní oblasti výzkumu: Malajsie, Brunej, Argentina, Chile)

c) Prostorové vztahy vegetace na jemné prostorové škále (Malajsie, Brunej, Argentina, Sokotra, Evropa),

d) Vliv fragmentace a těžby na dynamiku dřevinné vegetace (Malajsie), vliv ohně na dřevinnou vegetaci (Argentina, Chile),

e) Agroforestry projekty (včetně praxe studentů). Vliv technických protierozních opatření na ujímání a odrůstání výsadeb na degradovaných půdách jižní Etiopie. Výzkum pěstování a využití druhu Moringa stenopetala v oblasti Arba Minch. Zajištění přípravy studentů pro práci v rozvojových zemích oblastí tropů a subtropů, praxe (Nikaragua, Etiopie, Zambie)